Tuzemský parasport zasáhla v pátek ráno smutná zpráva. V noci na 18. července zemřel ve věku 85 let Pavel Teplý, jedna z nejvýznamnějších postav historie českého sportu handicapovaných. Bývalý paralympionik, trenér a dlouholetý funkcionář se nesmazatelně zapsal do kronik nejen jako průkopník lyžování tělesně postižených, ale také jako trenér a vodič své zrakově handicapované dcery Kateřiny, kterou dovedl k fenomenálním úspěchům na paralympiádě v Naganu.
Jeho životní příběh se začal psát v Praze a osud mu již v útlém dětství přichystal první velkou překážku. Ve třech letech onemocněl dětskou obrnou, která mu zanechala trvalé následky v podobě ochrnuté pravé ruky. Ani to mu však nezabránilo, aby si vypěstoval hluboký vztah ke sportu. Věnoval se cyklistice a v sedmnácti letech se navzdory handicapu sám naučil lyžovat.
Klíčový moment přišel na začátku 70. let. Když se Pavel Teplý dozvěděl o formujícím se světovém hnutí pro sport tělesně postižených, neváhal. Společně s několika dalšími nadšenci stál u zrodu jeho československé obdoby. Sám se začal intenzivně věnovat sjezdovému lyžování, a to nejen jako aktivní závodník, ale po absolvování trenérského kurzu i jako kouč.
Jako sportovec sbíral medaile na domácích šampionátech a reprezentoval na zimní paralympiádě v norském Geilu (1980) i na mistrovství světa ve švýcarském Les Diablerets (1982). Souběžně s tím se naplno ponořil do role funkcionáře. Přes dvacet let vedl sportovně technickou komisi sjezdového lyžování a organizoval mistrovství republiky, nejprve v Jizerských horách, později ve Špindlerově Mlýně.
Nejvýraznější kapitolu svého sportovního života však napsal po boku své dcery Kateřiny, která se narodila se zrakovým postižením. Od jejích tří let ji učil lyžovat a brzy se stal jejím trasérem na závodech. Když se ukázalo, jaký talent v Kateřině dřímá, neváhal vlastní ambice upozadit a plně se věnovat její kariéře v roli vodiče a trenéra.
Jejich společné úsilí vyvrcholilo na zimní paralympiádě v japonském Naganu v roce 1998. Odtud si duo otec-dcera přivezlo neuvěřitelnou sbírku tří zlatých a jedné stříbrné medaile, což představuje jeden z největších úspěchů v historii českého parasportu. Společnou závodní dráhu pak symbolicky zakončili o rok později ziskem čtyř zlatých medailí na mistrovství Evropy.
I poté, co Kateřina začala jezdit s novou trasérkou, zůstal Pavel Teplý u lyžování jako trenér a neúnavný funkcionář České asociace tělesně handicapovaných sportovců. Jeho odchodem ztrácí český parasport nejen jednoho ze svých zakladatelů, ale především obrovskou osobnost, jejíž odkaz bude žít dál.
Upřímnou soustrast rodině Pavla Teplého.
Čest jeho památce.
